MALAJSIE, SINGAPUR - říjen až listopad 2008


Fotografie z naší cesty naleznete zde: http://www.vitek-paja.com/cz/fotogalerie


Stručný plán cesty:

  1. Kuala Lumpur
  2. Kuala Lumpur, Batu Caves (hinduistická svatyně), Kuala Selangor (svítící mouchy)
  3. Melaka (historické koloniální město a přístav)
  4. Kuala Lumpur City Center (Petronas Towers, China Town, Little India)
  5. Kuala Lumpur, Andana Spa
  6. Taman Negara (nejstarší deštný prales na světě)
  7. Taman Negara
  8. Taman Negara
  9. Cameron Highlands (čajové plantáže)
  10. Cameron Highlands
  11. Sandakan (Borneo)
  12. Sandakan, Sepilok (Borneo)
  13. Kota Kinabalu, korálový ostrov Sapi (Borneo)
  14. Kota Kinabalu, korálové ostrovy Mamutik a Manukan (Borneo)
  15. Kinabalu Park (Borneo)
  16. Kinabalu Park (Borneo), Singapur
  17. Singapur
  18. Singapur

Cestovní deník:

1. den, pátek 24. října

Kuala Lumpur

Cesta busem se Student Agency z Prahy do Mnichova. Odtamtud let s KLM do Amsterdamu a pak do Kuala Lumpur (dále KL, místní používají jedině toto označení). Cesta proběhla dobře, i když let z AMS do KL trval cca 12 hodin. Servírovali nám výborné jídlo a mohli jsme hrát hry a dívat se na dobré filmy, takže to docela uteklo. V KL jsme byli odpoledne. Letiště v KL je obrovské, mezi jednotlivými terminály jsme přejížděli rychlovlakem. Čekala nás cesta taxíkem za kamarádem do práce a pak k němu domů. Hned jsme ochutnali čerstvou a šťavnatou papayu a mango. Večer jsme zašli v jeho čtvrti do místní typické indické restaurace, která je otevřená 24 hodin denně. Dali jsme si banana leaf, tzn. na banánovém listě nám nachystali rýži, kuřecí maso, omáčky, chili papričky. Bylo to moc dobré a moc ostré. Jí se jen pravou rukou, bez příboru, levá se nepoužívá, protože je nečistá. Pili jsme čerstvě vymačkaný melounový džus.

Ubytování u kamaráda doma v residenční čtvrti až do úterý. Uprostřed domu byl venkovní bazén, kde jsme se mohli koupat s krásným výhledem na KL. Vedro je v KL stále, takže koupat se dá ve dne v noci.

2. den, sobota 25. října

Kuala Lumpur

Ráno jsme si po náročné cestě (časový posun +6, resp. +7 hodin když začal v ČR zimní čas) trochu přispali a nakonec jsme vstávali až v poledne. Celý den bylo hezky, vůbec nepršelo (i když by mělo, v říjnu začíná v Malajsii monzunové období), tak jsme vyrazili kousek za KL do jeskyní Batu (Batu Caves). Jeli jsme vypůjčeným autem, jezdí se vlevo. Batu Caves leží severně od KL a jedná se o hinduistickou svatyni. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny jen tři jeskyně, i když je jich tam daleko více. Jeskyně jsou mimo jiné zajímavé svoji jedinečnou flórou a faunou. Moc se nám tam líbilo a všude kolem nás volně pobíhaly opice. Hlavní Chrámová jeskyně je 100 m vysoká a vede k ní 272 schodů. Před jeskyní pod schody stojí obrovská, zlatá, 43 m vysoká, socha Lorda Murugana.

Po prohlídce jsme zkusili další jeskyni (Dark Cave) na prohlídku, tam jsme si museli vzít přilbu, holinky, svítilnu a vedl nás průvodce. V jeskyni byla opravdu černočerná tma, plno netopýru (říkali, ze tam žijí tri druhy a celkem byly jich stovky nebo tisíce), pak tam bylo plno pavouků (dokud nám na ně neposvítili, neviděli jsme je, naštěstí, jinak bychom utekli) a taky byla na stěně taková velká jakoby stonožka - požírač pavouků (spidereater).

Od Batu Caves jsme si mohli vychutnat nádherný výhled na panorama KL s Petronas Towers a televizní věží.

Navečer jsme se autem vydali do Kuala Selangor pozorovat svítící mouchy (fire flies, kelip kelip). Museli jsme se hodně natřít repelentem, bylo tam dost komárů a už byla tma. Nasedli jsme na malou pramičku a místní domorodec nás vyvezl do džungle na řeku ke keřům, na kterých seděly tisíce svítících mušek. Keře blikaly jako vánoční stromky, bylo to nádherné. Pak jsme zašli do místní restaurace (stánek) na rybu. Měli poslední dvě, čerstvě ulovené (Kuala Selangor je u moře). Udělali nám ji po thajském způsobu. Neměli žádný jídelní lístek, řekli, že mají zkrátka dvě ryby a že nám je připraví. Pro Vítka ještě udělali typickou thajskou polévku „tom yan soup“ s lemon grasem, krevetami a chobotničkami. Snažíme se zapíjet vše slivovicí.

3. den, neděle 26. října

Melaka

Melaka (cca 120 km jižně od KL, autem v pohodě) je jedno z nejstarších měst v JV Asii. V 15. st. Byla Melaka nejrušnějším přístavem a obchodním centrem JV Asie. Postupně zde vládli Portugalci, Holanďané a Britové, jejich vliv na tamější architekturu je stále zřejmý, a to zejména v krásném historickém centru města.

Na obědě jsme byli v čínské čtvrti (ochutnali jsme i místní specialitu „chicken rice balls“), pak jsme prochodili památky a svezli jsme se tuk tukem. Z mostu jsme pozorovali divokého varana na břehu řeky, pak vlezl do vody a přeplaval na druhou stranu. Taky jsme se byli podívat v paláci malajského sultanátu, který nás nadchl nádherně upravenou zahradou plnou exotických rostlin.


Večer jsme se zašli v KL podívat na večerní trh ve čtvrti, kde jsme bydleli. Koupili jsme si "satay" (typické malajské jídlo, kuřecí grilované kousky masa na špejli s burákovou omáčkou a chili),  "nasi lemak" (taky typické malajské, kuře a rýže s ostrou omáčkou) a čínskou hustou nudlovou polévku s chili. Úplně nám hořela pusa, jak bylo vše ostré, ale bylo to výborné. Pak jsme nakoupili spoustu ovoce - mango, papayu, dragon fruit, liči – rambutan, pomelo a durian. Durian je národní pochoutkou, ovšem dost páchne (jako zkažené maso), nesmí se s ním nastoupit do taxi, do letadla, jít sním do hotelu. Páchne, i když je zabalený v několika sáčcích. Ochutnali jsme ho – žádná sláva. Prý je to pro místní něco jako pro nás olomoucké syrečky (páchnou, ale Češi je mají rádi).

Počasí bylo stále nádherné, slunečno a vedro, bez deště.

4. den, pondělí 27. října

Kuala Lumpur

Dnes bylo zase krásné počasí, celý den svítilo sluníčko a bylo přes 30 stupňů. Brzy ráno jsme vyrazili taxíkem na Petronas Towers (museli jsme jít brzy, vydávají na den jen omezený počet vstupenek do skybridge). Ale stihli jsme to, takže jsme se mohli podívat dovnitř. Jedná se o druhou nejvyšší budovu na světe, 452 m, a zároveň nejvyšší „dvojčata“ na světě. Celkem má budova 88 pater. My jsme vyjeli rychlovýtahem do 41. patra, kde jsme se mohli procházet v můstku skybridge. Věže byly super, je to opravdu výrazná dominanta a krásna stavba z oceli a skla. Okolo věží se rozléhá příjemný park s koupalištěm pro veřejnost.

Obědvali jsme v bengálské restauraci přímo pod Petronas Towers, kde je pod zemí obrovské nákupní centrum. Celá lokalita i s twin towers se nazývá KLCC, tzn. KL Comercional Centre.


Pak jsme procházeli centrum, hlavně čínskou čtvrť (China Town) a indickou (Little India) - to jsou historické čtvrtě. Viděli jsme i nejstarší mešitu v KL.

Večeřeli jsme kousek od našeho bytu, vyjeli jsme autem do místního nákupního centra a tam zašli do thajské restaurace. Velmi dobrý byl džus z guavy, na který jsme za celý pobyt narazili jedině tam. Pak jsme ještě zašli do baru na pina coladu a mojito. Malajci zbožňují obchodní centra, proto jich mají všude dost a jsou obrovská. Funguje v nich silná klimatizace, což se místním velmi líbí a užívají si ji.

5. den, úterý 28. října

Kuala Lumpur

Dnes zase nepršelo :-), bylo moc hezky. Prospali jsme se a pak vyrazili do lázní Andana. Jsou součástí hotelu Holiday Inn. Koupili jsme si tam balíček, ve kterém byly lázně, hodinová orientální masáž včetně stoppingu (místní kráska se po nás procházela, aby nespadla, přidržovala se připravené tyče na stropě) a neomezené jídlo a pití. K tomu jsme si ještě přikoupili půlhodinovou reflexní masáž chodidel. Bylo to super! Hned po příchodu se nás ujala pomocnice (manžela pomocník), dali nám slušivé oblečky a župánek a vedli nás na oběd. Jídlo a pití bylo all inclusive, seděli jsme v křesílkách s výhledem na tropickou zahradu a golfové hřiště a všechno nám nosili. Pohoda a relaxace. Přímo tam nám přišli udělat masáž chodidel. Pak si nás odvedli na celkovou masáž. Nakonec jsme šli do lázní, každý odděleně, muži a ženy zvlášť. I přesto se tam koupe v tom oblečku, který jsme dostali, jen bez županu. Celý den jsme pak ještě krásně levandulově voněli. V dámských šatnách byl připravený hřeben, kartáč na vlasy, lak na vlasy, fen, krémy, parfémy atd., vše hygienicky zabalené. Stále nám asistovaly pomocnice. Odpočinuli jsme si úžasně.

6. den, středa 29. října

Taman Negara

Čeká nás cesta do nejstaršího deštného pralesa na světě Taman Negara (130 mil. let starý). Taxíkem jsme dojeli do hotelu Istana v KL, kde jsme přesedli na bus a jeli cca 3 hodiny do vesničky Kuala Tembeling. Tam jsme vyřídili potřebné formality pro vstup do parku Taman Negara, zaplatili všemožné poplatky a vyrazili jsme dlouhou lodí do nitra džungle.  Cesta lodí byla dlouhá (3 hodiny) a nepohodlná, v lodi jsme museli mít na sobě vestu a museli jsme sedět na místě (sedělo se po dvou asi v deseti řadách). Zavazadla byla všechna vepředu, cestou jsme se k nim nedostali. Doporučuje se vzít si k sobě opalovací krém a pláštěnku pro případ prudkého deště. Pitnou vodu jsme měli připravenou na sedadlech. Přesto, že cesta byla nepohodlná, bylo zajímavé při plavně pozorovat říční ještěrky ve velikosti krokodýla, vydry, různé ptáky a stáda vodních buvolů.

Když jsme připlouvali k resortu Mutiara, kde jsme měli ubytování, kolem na řece se pohupovaly plovoucí restaurace. Resort Mutiara se skládá z recepce, otevřené restaurace a několika desítek ubytovacích chatiček na kůlech, vše přímo v džungli. Kolem chatiček pobíhaly opice, divoká prasata, spousta veverek, ptáků, varanů. Zvuky džungle byly všude kolem nás. V noci, když jsme zhasli, zjistili jsme, že máme v chatce lesní myši (docela velké, asi jako krysa), běhaly nám po podlaze kolem postele a taky na trámech nad našimi hlavami. Slyšeli jsme stále dupání, pištění, škrábání a další podobné zvuky, které nebyly zrovna nejpříjemnější, a tudíž jsme se moc nevyspali.

Večer jsme vyrazili, jen my dva a domorodý průvodce Ismail, na noční trek džunglí. Neviděli jsme žádná velká zvířata (žádné šelmy), zato ale spoustu krásných barevných ptáků, několik hadů na stromech, štíry a mnoho jedovatých i nejedovatých pavouků, kteří číhali na kořist. Někteří byli ve velikosti lidské dlaně. Zajímavé byly ještě svítící houby (magic mushrooms) a rostliny, které kvetou jen jednu noc. Džungle ožívá právě v noci, takže to byl velmi zajímavý zážitek.

Ubytování v resortu Mutiara dvě noci.

7. den, čtvrtek 30. října

Taman Negara

Ráno nás Ismail vyzvedl u naší chatky (vzdálenost od chatky k recepci byla značná, cca 10 minut chůze džunglí, i když upravenou). Bylo vedro, slunečno a šíleně vlhko (cca 90% vlhkost vzduchu). Dali jsme si výšlap na Teresik Hill, odkud může být krásný výhled na nejvyšší horu poloostrova, Mount Tahan (v malajštině Gunung Tahan, 2 187 m). Když jsme úplně mokří (zpocení) vystoupali po kořenech nahoru, výhled jsme měli na mlhou zahalenou, záhadně vypadající džungli. Stálo to za to, šli jsme opět sami, potichu a kolem nás jsme výborně slyšeli cikády, gibbony, zoboroží ptáky hornbilly. To vše tvoří specifický zvuk džungle, který je naprosto úchvatný.

Komáři ani žádný jiný hmyz nás neobtěžoval (pozn. před odjezdem jsme začali brát antimalarika, na místě jsme je ovšem vysadili, neboť jsme zjistili, že malárie se v oblasti nevyskytla už několik let; to samé platí pro horečku dengue, na kterou upozorňuje i MZV).

Dále nás čekaly vyhlášené Canopy Walkway. Jsou to lávky zavěšené na lanech mezi stromy nad džunglí, ve výšce až 45 m. Ty nejdelší se docela houpou, bylo to super…

Po obědě nás čekal Ismail se svým kopilotem a mini loďkou u řeky, vezl nás koupat se k vodopádům Lata Berka do džungle. Plavba se stala docela silným adrenalinovým zážitkem, neboť jsme pluli proti proudu a přes silné peřeje, což naše bárka ne vždy zvládala. Občas nás proud strhl zpátky a kopilot, ze kterého se vyklubala správná domorodá kopilotka, musela loď odstrkávat kůlem mezi kameny.

Z místa doplutí jsme šli ještě 700 m džunglí k vodopádům. Koupání bylo úžasné! Voda měla příjemně osvěžující teplotu, trochu načervenalou barvu a byla hluboká, tak jsme mohli i skákat ze skal. Nemůžeme si vynachválit průvodce Ismaila, dbal o naše bezpečí, upozorňoval nás na všechno a ke všemu nám dal odborný výklad. Když čekal, než se vykoupeme, četl si knížku, což je nevídané u jiných průvodců. Cestou zpátky, po proudu řeky, dokonce Ismail vypnul motor a pouze vesloval, abychom mohli nerušeně pozorovat život v džungli.

V džungli roste hodně bambusu a ratanu, zajímavostí je, že lístek ratanu se stále třepe, i když je naprosto bez větru a ostatní listy se ani nehnou. Místní si to vysvětlují různými legendami.

8. den, pátek 31. října

Taman Negara

Po snídani nás čekala cesta dlouhou lodí a pak busem zpět do KL. Večer jsme zašli do čínské restaurace, takové otevřené velkovývařovny, která jede non-stop, za sucha i za deště. Jídlo i fresh džusy byly výborné.

Ubytování u kamaráda doma.

9. den, sobota 1. listopadu

Cameron Highlands – čajové plantáže

Po snídani v typické indické restauraci (bylo narváno) jsme autem vyrazili do Cameron Highlands. Cesta byla delší a poslední část docela náročná (nahoru a dolů, samé serpentýny, asi hodinu cesty). Vysočina je položena ve vyšší nadmořské výšce a teploty jsou velmi příjemné, bylo 25 stupňů a slunečno.

Čajové plantáže nás nadchly. Kopce kolem nás byly posety pravidelně vysázenými keříčky čaje, které měly krásnou, sytě zelenou barvu. Zašli jsme se podívat do továrny na výrobu čaje, ochutnali ho a taky jsme se prošli mezi čajovými keříky a představovali si, jak náročné to je, být sběračem.

Odpoledne jsme navštívili motýlí farmu (kde mají i další hmyz všeho druhu) a jahodovou farmu. Jahody pěstují v Malajsii právě tady, v horách, a jsou pro obyvatele Malajsie docela vzácností, kterou lze zakoupit v podstatě jen tady. Toho tu náležitě využívají a vše se kolem jahod točí. Džemy na snídani a k sušenkám k čaji byly zásadně jedině z jahod, na spoustě míst se nabízí jahodové koktejly, nápoje, trička s jahodami, stánky s jahodami…

Ubytování v koloniálním hotelu The Balas Chalet. Opravdu klasická stavba s dobovou atmosférou, odpoledne nám na zahradě podávali čaj o páté a sušenky (domácí scones). Pokoje byly příjemně zařízené a pojmenované podle anglických a skotských hradů.

10. den, neděle 2. listopadu

Cameron Highlands – čajové plantáže

Kamarád si šel zahrát golf (v Cameron Highlands je veřejné 18jamkové hřiště), my jsme vyrazili stezkou č. 8 do džungle. Stezka začíná u vodopádů Robinson Falls, které jsou docela pěkné. V noci pršelo, přes den už bylo zase jasno. Ale stezka vedla příkře do kopce, bylo to spíš horolezení než výstup do kopce a bylo vidět, že tudy nikdo dlouho nešel. Přes cestu byly pavučiny, liány. Po nočním dešti byla džungle hodně blátivá, smekali jsme se a museli jsme se přidržovat ztrouchnivělých pařezů a stromů, což nebylo příjemné, když jsme věděli, že do nich zalézají jedovatí pavouci. Nad námi byly v korunách stromů opice a kolem široko daleko nikde nikdo. Po dvou km jsme se rozhodli se vrátit, neboť další cesta nám již nepřišla bezpečná.

Místo toho jsme se přesunuli zpátky ke golfu, odkud jsme vyšli na trek k vodopádům Parit Falls. Tam vedla příjemnější a vyšlapaná cestička džunglí. Vodopády jsou krásné, ale v řece je mnoho odpadků, které se drží hlavně u vodopádů. To kazilo dojem. Cestou zpátky jsme ještě vystoupali na vyhlídku, ze které byl dobrý výhled na celou oblast Cameron Highlands.

Zastavili jsme se ještě v Ye Olde Smokehouse, tj. vyhlášený hotel taktéž v koloniálním stylu, dali si tam na přenádherné zahradě tea and scones a vrátili se zpátky do našeho hotelu na večeři.

Ubytování naposledy u kamaráda doma.

11. den, pondělí 3. listopadu

Sandakan, Borneo

Přeletěli jsme Jihočínské moře z KL do města Sandakan na Borneu. Letěli jsme se společností Air Asia, let trval asi 2,5 hodiny a proběhl příjemně, letušky byly milé a společnost se pyšní tím, že vlastní pouze samá nová letadla (airbusy). Z letiště jsme přejeli do hotelu Sabah. Jeli jsme kolem chudinských čtvrtí – chajdy na kůlech a všude kolem hromady odpadků.

Celé odpoledne jsme strávili u hotelového bazénu se skluzavkou a pina coladou. Vzhledem k tomu, že nebyla hlavní sezóna, hotel byl poloprázdný. Měli jsme tam klid a pohodu. K lehátkům dokonce dokráčel z přilehlé džungle metrový varan a vlezl přímo do bazénu, přeplaval ho a na druhé straně zase vylezl J.

Ubytování v hotelu Sabah dvě noci.

12. den, úterý 4. listopadu

Sandakan, Borneo

Ráno po snídani nás vyzvedla místní průvodkyně s řidičem vyjeli jsme do Sepilocké rezervace k orangutanům. Jsou to nalezeni orangutani, kteří tam jsou připravováni zase zpátky na život v divoké džungli. Pohybují se volně po rezervaci, která je obrovská (4 000 ha), a když je doba krmení, někteří občas přijdou. Když mají návštěvníci štěstí, orangutani přijdou poměrně blízko a zvědavě si lidi prohlížejí. Nám se to povedlo a jeden orangutánek za námi přišel, prohlížel si nás dost z blízka a předváděl se (houpal se na větvi přímo nad námi a pak bylo super, že z větve seskočil rovnou k nám. Mohli jsme se ho dotknout (ale neudělala jsme to, abychom ho neochočovali a také proto, že orangutan má velmi dlouhé a zvědavé ruce a sílu 3x větší než člověk). Pozn.: orangutan znamená v malajštině lesní muž, Borneo je domovem těchto lesních mužů.

Na oběd jsme zašli do koloniálního domu English Tea House s výhledem na Suluské moře. Kousek odsud je dům Agens Keithové, autorky známého díla Borneo – The land below the wind (Země za větrem; toto označení dali Sabahu námořníci a pramení z toho, že se provincii Sabah vyhýbají cyklony, které jsou časté na blízkých Filipínách). Po obědě jsme si prohlédli město Sandakan, kterému se říká také malý Hong Kong 60. let. Navštívili jsme buddhistický chrám. Chrám byl zdoben obrácenými svastikami (symbol štěstí). Prošli jsme i vesnici na kůlech na moři (místní obyvatelé věří, že život pochází z vody a že voda je základem všeho živého). Pro stavbu vesnic na vodě panují přísná pravidla (jak dlouhý má být chodník uprostřed, kolik domů má být vždy po obou stranách chodníku, jak mají být domy veliké). Dále jsme zašli na místní třípatrové tržiště, kde se nám líbil trh se zeleninou a rybí trh. 

13. den, středa 5. listopadu

Kota Kinabalu, Borneo

Brzy ráno jsme přeletěli se společností Malaysian Airlines ze Sandakanu do Kota Kinabalu (dále KK). Let trval tři čtvrtě hodinky a byl opět velmi příjemný. Během letu jsme viděli v mracích zahalený vrchol Mt. Kinabalu.

V KK jsme se rozhodli strávit čas u moře. Ubytovali jsme se v hotelu Shangri-La na okraji města a po krátkém odpočinku u baru s překrásným výhledem na moře jsme vyrazili motorovým člunem na korálový ostrov Sapi, kde jsme se koupali, pozorovali rybky a opalovali se.

V hotelu nám připravili příjemné překvapení, celou postel nám posypali čerstvými voňavými lístečky z růží a přinesli nám mísu ovoce a dortík na uvítanou.

Ubytování v hotelu Shangri-La dvě noci.

14. den, čtvrtek 6. listopadu

Kota Kinabalu, Borneo

Motorovým člunem jsme se přepravili na korálové ostrovy Mamutik a Manukan, kde jsme celý den šnorchlovali. Scenérie pod vodou byly krásné, jsou zde úžasné korály a spousta barevných ryb.

15. den, pátek 7. listopadu

Park Kinabalu

Ráno nás průvodce s řidičem převezl do národního parku Kinabalu. Rozprostírá se kolem nejvyšší hory JV Asie, Mount Kinabalu (Gunung Kinabalu, 4 100 m) a je světovým dědictvím.

Ubytovali jsme se v headquateru parku, v tzv. hill lodge (chatkách s výhledem na Mount Kinabalu). Poté jsme se vydali na cca hodinový trek po džungli a stavili jsme se i v botanické zahradě Kinabalu, Jedná se o oplocenou část džungle, kde je soustředěno mnoho druhů orchidejí a hmyzožravých a dalších rostlin.

Po obědě jsme popojeli autem k Poring Hot Springs (horké prameny se sírou) a ke Canopy Walkways (lávky zavěšené nad stromy na lanech). Na stezce jsme pozorovali obří pijavici, jak tak číhá na svoji oběť. Když jsme si užili lávky, zamířili jsme k horkým pramenům. Ty nás ale zklamaly, nahromadilo se tam dost lidí a čisto tam rozhodně nebylo, rozhodli jsme se odejít.

Naskytla se nám příležitost vidět na vlastní oči rostlinu s největším květem na světě, rafflesii (Rafflesia arnoldii). Průměr květu dosahuje až 90 cm, rostlina roste 9 až 18 měsíců a pak kvete pouze 4 dny. Květina je k vidění pouze zde a na Sumatře, v nm. v. 500 až 700 m. S tím je spojen „kapitalismus“ po místním způsobu - tři domorodé babky nás za poměrně velký peníz dovedly kus do džungle, kde si opečovávaly dva květy. Viděli jsme poupě i květ, což byla paráda a stálo to rozhodně za to. Babča nám ještě vysvětlovala, že u květů drží stráž i v noci, protože jinak by je ukradli (je to opravdu vzácnost, která navíc stoprocentně přitáhne zájem a peníze turistů). Pak nám za odměnu, že jsme byli vzornými návštěvníky, tyčí shodila ze stromu papayu.


Večer sprchlo a udělala se trochu zima (asi 20 stupňů), jsme ve výšce cca 1 600 m. Do chatky nám napršelo J.

Ubytování v Kinabalu Headquaters, Hill Lodge.

16. den, sobota 8. listopadu

Park Kinabalu

Ráno po snídani vyrážíme na trek džunglí. Už jsme zkušení, vybíráme si celkem náročnou trasu Liwagu. Často se kontrolujeme kvůli pijavicím, jednu jsme zachytili v botě na ponožce, naštěstí se nestihla přisát.

Večer přelétáme s Air Asia do Singapuru. Let trvá cca 2 hodiny. Jsme nadšeni singapurským letištěm Changi, které je celé pokryto kobercem, je tu i bazén a botanické zahrady. Potěšil nás neomezený přístup k internetu zdarma. Letiště je velmi moderní a pohodlné. Na ploše jsme si všimli nového obřího Airbusu A380, který singapurské aerolinky jako první vlastní. Už se těšíme, až s tímto macíkem někam poletíme J.

Taxíkem jsme přejeli do hotelu Pan Pacifik a už cestou jsme věděli, že moderností a vyspělostí Singapuru budeme uchváceni. V hotelu dostávám na uvítanou obrovskou kytici složenou z několika druhů orchidejí, do pokoje nám přinesou čerstvé ovoce a dort. Hotel je mrakodrap, bydlíme vysoko a máme nádherný výhled na marinu a další mrakodrapy. Pozdě večer se ještě jdeme vykoupat do hotelového bazénu na střeše, v deset večer je 30 stupňů, pod vodou hraje hudba, takže se stále potápíme nebo plaveme znak, s ušima pod vodou, posloucháme hudbu a pozorujeme okolní mrakodrapy a na nich nalepené venkovní výtahy.

Ubytování v hotelu Pan Pacifik dvě noci.

17. den, neděle 9. listopadu

Singapur

Singapur je městem obchodních domů! Rovnou z našeho hotelu můžeme přejít podzemím do velkého obchoďáku Marina Square a dál podzemím pokračovat až k metru a k dalším obchoďákům. Je slunečno a vedro, Singapur leží pouze 1 stupeň od rovníku. Jdeme se podívat na Merliona (napůl lev a napůl ryba, strážce vstupu do singapurské řeky a symbol města). Dále pokračujeme procházkou kolem Muzea asijské civilizace, starých budov parlamentu a dalších koloniálních budov, starého kriketového hřiště a Raffles Landing Site (místo, kam připlul v roce 1819 Sir Stamford Raffles, zakladatel Singapuru) až ke Boat Quay a Clarke Quay. Boat Quay je původní ulička, která byla dříve sídlem všeho obchodování, poté zcela zaostala a zpustla, až ji v 80. letech 20. století obnovili a stala se z ní ulička s vyhlášenými restauracemi. V jedné jsme se zastavili na oběd, v Singapuru se nabízí vynikající seafood.

Po obědě jsme se zašli podívat na nejluxusnější hotel Raffles z roku 1887, St. Andrews Cathedral a došli jsme až na známou nákupní Orchard Road, kde se nachází jedno obří obchodní centrum vedle druhého. Orchard Rd. byla ale strašně přelidněná a v tom horku nás to moc nebavilo. Jinak jsme byli celkově nadšeni z výškových staveb a zejména z kontrastu koloniálních budov a mrakodrapů.

Večer jsme ještě zašli k nasvětlenému sultanátu a mešitě.

Kousek od našeho hotelu jsme si dopřáli tzv. Fish Spa (rybí lázně). Jsou to velká akvária, v nich stovky tureckých ryb velikosti 3 az 10 cm. Sedli jsme si na okraj a strčili do akvária nohy až po kolena. Okamžitě připlulo hejno ryb a začalo nám nohy „okusovat“. Ze začátku to byl velmi zvláštní pocit, pak se nám to ale zalíbilo a nechtělo se nám ven. Druhý den jsme si Fish Spa museli zopakovat.

Den jsme zakončili koupelí ve střešním bazénu.

18. den, pondělí 10. listopadu

Singapur

Ráno jsme se vydali metrem a pak busem do ptačího parku (Bird Park). V krásném a rozlehlém parku jsou stovky druhů ptáků v obrovských voliérách. Některé voliéry jsou průchozí. Nejvíce se nám zalíbilo u papoušků, uvnitř voliéry jsme mohli chodit po chodníčcích, lávkách na lanech, mostech a všude kolem nás létali a posedávali barevní papoušci. Zaplatili jsme pak malou sumu za možnost nakrmit je – dostali jsme do ruky misku se zobem, v tu chvíli se na nás slétlo hejno papoušků a úplně nás obalili. Seděli nám na hlavě, na zádech, na rukách, na krku, ramenech, zkrátka všude. A oklovávali všechno, nejen ten zob. Ale bylo to fajn, žádné škrábance ani jiné šrámy jsme neutrpěli J.

Z ptačího parku jsme přejeli do centra, zastavili se na Fish Spa a poté jsme se vrátili do hotelu převléct se. Večer nás čekala cesta domů trasou Singapur – Amsterdam – Mnichov – Praha.

Obecné info:

Jazyk: Malajsie – malajština a angličtina; Singapur - angličtina

Měna: Malajsie – Malajský ringit; Singapur – Singapurský dolar

 

Očkování:

  • proti žloutence A, B
  • proti břišnímu tyfu

Cestovní lékárna:

  • Lariam (antimalarika – ale nebezpeční komáři nikde nebyli, takže zbytečné)
  • Ercefuryl (proti střevním potížím)
  • Sumamed (antibiotikum)
  • Paralen
  • Ibalgin
  • Zyrtec, Fenistil v gelu a v tabletkách
  • Spesalerg (kapky do očí)
  • Jodisol na desinfekci
  • náplast, obvazy
  • repelenty Autan
  • slivovice